Leaniny zápisky

Neuvěřitelné se stalo skutečností

5. june 2014 at 23:18 | Leana Kailien
Název dnes asi mluví za vše, aneb radujme se všichni, neboť po dlouhých měsící učení, bez čtení a psaní mých milovaných příběhů se zase můžu volně nadechnout. Učení se vyplatilo a já se v úterý dozvěděla, že jsem úspěšně složila maturitní zkoušku. Yay, teď už mě čeká jen pomaturitní věčírek a slavnostní předávání vysvědčení. Pak už konečně budou tolik vytoužené prázdniny, kdy hodlám psát, číst a sledovat anime nonstop. Už se nemůžu dočkat, ale ani když jsem se měla učit jsem neodolala a napsala dva, nebo tři takové opravdu hodně krátké příběby. Sice jsou z většiny dost depresivní a krvavé, ale co už. Život není jen plný jednorožců, ne? Jako bonus musím vymyslet, co dál, pokud mě nevezmou na vysokou, ale to teď ještě nechat pár týdnů být a užívat si volna.
PS: Hodlám se věnovat dopsání Strážců a jejich zevrubné korektuře, protože to místy vážně nedává smysl a ani kapitoly na sebe nenavazují, ale prioritou je to dopsat. Teď, když už mám v hlavě vypilovaný konec, který by mohl být opravdu zajímavý.

Vánoční květy

1. january 2014 at 22:33 | Leana Kailien
Častokrát jsem přemýšlela, proč se na většině mých fotek objevují květiny. Jedním z důvodů asi bude, že jsou jednoduše nádherné, mají tolik různých barev a květů. Možná proto, že i jediný pohled na krásnou květinu dokáže lidem prosvětlit den. Je asi těžké říct, proč je fotím raději než lidi krajinu, nebo cokoliv jiného. Myslím, ale že pokud na to někdy přijdu pomalu jich bude ubývat a to by byla škoda.

Být ztracená

21. december 2013 at 21:25 | Leana Kailien
Blog zase pár měsíců stagnuje a moje předsevzetí, že se budu snažit se o něj starat zmizelo. Popravdě ani nevím, proč jsem toho nechala. Možná kvůli nedostatku kapitol, které by se daly zveřejnit, nebo nedostatku slov, které by vyjadřovaly, co chci říct.

Co nás čeká a nemine, možná

25. may 2013 at 10:09 | Leana Kailien
Ahoj,
napadlo mě tohle sepsat, když jsem projížděla blog a zjistila, kolik kapitol povídek mi tu chybí. Je pravda, že některé, které jsem sem přidávala už nepíšu, buď z nedostatku nápadů, nebo naprostého záseku.
Takže jak jsou na tom povídky?

To nikdo nečekal

4. march 2013 at 17:12 | Leana Kailien
Ahoj lidi,
Leana se zase hlásí ke svému blogu, ale nečekala bych od toho moc. Přiznávám, že jsem toho od posledního článku, co se týče povídek, moc nenapsala. Co vás možná potěší je, že mám hotovou extra dlouhou kapitolu Strážců a pracuju na další, u které jsem se trochu zasekla. Zatracený víly.

Ne navždy..

17. november 2012 at 20:25 | Leana Kailien
Zdravím všechny, kdo navštěvují tento blog,

rozhodla jsem se přestat s tímto blogem, i když myslím, že je to jen dočasné. Většinou nemám čas a ani nevím, co napsat. Bohužel to nevím ani teď. Přeju si, abych na tohle skvělé místo měla čas a chuť psát. Teď mi většinu času zabírá škola, knížky a anime, momentálně i školní pohár na Pottermore.

Rozhodně nedávám blogu navždy sbohem. Psát povídky budu pořád, ne pro internet, ale pro své kamarádky a pro hlavně sebe.

Prozatím se s vámi loučím

Vaše Leana Kailien

Pozitivno

4. october 2012 at 20:03 | Leana Kailien
Nebývá to u mě často, ale tenhle týden jsem opravdu skvěle naladěná a ne není to kvůli mé první jedničce z matiky na střední škole.

Zmizet a nevracet se

20. july 2012 at 22:42 | Leana Kailien
Zdravím vás a s sebou přináším další článek z mého života, aneb další vylévaní si citů online.

Moc věcí najednou

27. march 2012 at 22:14 | Leana Kailien
Taky znáte pocit, kdy se na vás navalí několik věcí. Pak většinu času strávíte přemýšlením, jak to skloubit dohromady. Stává se a já bohužel nejsem vyjímka. Je toho poslední dobou moc, něco přijemné a něco méně. I když nechcete něco zanedbávat, tak se vám to v tom shluku povede.

Nedohledno v nedohlednu

17. february 2012 at 21:47 | Leana Kailien
Sedím a přemýšlím, co napsat, ale nic kloudného mě nenapadá. Možná, to že v dohledné době nečekejte žádné články. Mám toho teď opravdu hodně škola, brigáda a něco co mi nedá spát. Povídky píšu po pěti větách a stále mám pocit, že z toho nevyplývá nic kloudného. Navíc jsem minulý víkend objevila předlohu starší verze Mágova odkazu. Neměla jsem ani ponětí, že to bylo tak dlouhé. Sice místy nechápu, jak jsem něco takového mohla napsat, ale což.
Navíc kamarádka chce, abych psala jednu povídku jménem Moc živlů. Byla tu k ní básnička a možná když to dobře půjde, dopíšu i první kapitolu. Jen zrovna u téhle povídky je těžké něčím začít. Doufám, že se mi to povede.
Tak snad zase někdy.
Leana Kailien
 
 

Advertisement
Reklama