Sen za dveřmi

14. april 2015 at 17:40 | Leana Kailien
Zase je tu nový týden a co si budeme povídat, víkendy jsou prostě bezkonkurenční a jen nastane pracovní týden, je to jen práce. Z větší části ovšem. Ale na druhou stranu, co by byl život bez povinností? Sice si to neradi přiznáváme, ale byla by to nuda.

Každopádně, když jsem se dneska podívala na datum, došlo mi, že už uplynul skoro rok od mé praktické maturity. Byla to první velká zkouška, která mě ve škole čekala a já si pamatuju, jak jsem z ní byla doslova na nervy. Dnes už je to, ale jen vzpomínka. Tím, se ale dostávám k dnešní povídce. Sice nesouvisí s mojí maturitou, ale napsala jsem jí jednou večer z nervozity před jednou z písemných zkoušek. Myslím, že se to tam dost projevilo, ale nevadí. I tak doufám, že se vám tento krátký příběh bude líbit.


Co je tvým tajemstvím?

Pomyslela si s pohledem upřeným na jediné dveře v místnosti. Udělala krok dopředu. Stále váhala. Další krok. Přibližovala se ke dveřím. Viděla, že byly vyrobeny ze světlého dřeva a zdobené vyřezávanými ornamenty, které místy připomínaly písmena a místy jen podivné obrázky. Položila ruku na chladnou stříbrnou kliku. Necítila žádné nebezpečí. Zatím. Chladivý povrch kovu ji, ale trochu děsil. Všude okolo bylo teplo, skoro se dalo říci až horko, ale na dveře jako by to neplatilo. Vypadalo to, že se jim teplo vyhýbá. Položila dlaň na dřevo, které bylo stejně chladné jako kov.

Co to má být?

Jemně stiskla kliku a i přes neklid, který se začínal prodírat jejím klidem. Nebylo zamčeno. Dlaní otevřela opatrně dveře a zůstala stát na prahu. Tma. To bylo to jediné, co nacházelo za dveřmi a přinutilo jí o krok ustoupit. Nehybná tma. Černá barva bez jakéhokoliv náznaku jiné barvy. Promnula si oči, aby se ujistila, že to opravdu vidí.
"Já se nebojím tmy," pronesla tiše sama k sobě. Snažila se necítit se jako malé dítě, které se bojí tmy. Přece se není čeho bát, pomyslela si než jí obklopila tma za dveřmi.
"Vítej," ozval se hlas vedle ní.
Otevřela oči. Její pohled spočinul na stropě místnosti, která jí byla povědomá.
"Sen?" Pošeptala do ticha a opatrně se posadila na posteli.
"Myslíš, že unikneš?" byla poslední slova, která uslyšela než se vše proměnilo v noční můru.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Myšlady de Pendragon Myšlady de Pendragon | 29. may 2016 at 19:58 | React

Ahoj, tak co, kdepak jsme se zasekli?
Někdo by moc rád další kapitolu Strážců! :) :)

2 Leana Leana | 29. may 2016 at 20:36 | React

[1]: Ahoj, ale je zkouškový a 12 předmětů dává zabrat, ale Strážci pokračujou neboj. Už se blížím ke konci.

3 Remi Remi | 9. october 2016 at 10:18 | React

Hustě napsané :D
Budeš ještě pokračovat?

Jinak máš fakt nádherný design! :-)

4 Leana Leana | 13. january 2017 at 2:21 | React

[3]: Děkuju :-D ;-) a ne pokračování to nemá, ale mám podobně krátkých věcí napsaných víc.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.